Historie obce
Jihomoravská obec Hodonice leží cca 10 km západně od Znojma. Zeměpisná poloha a příznivé podnebí umožnily, že již od starší doby kamenné bylo území Hodonice nepřetržitě osídleno. Dokládají to četné archeologické nálezy všech kultur a Hodonice se tak staly pro badatele pravěku Československa známým pojmem.
Z původního slovanského rodového jména Godoň Hodoň vznikl dnešní název Hodonice, který byl během let mnohokrát zapisován v nejrůznějších podobách. První věrohodnou zmínku o obci Hodonice obsahuje listina z roku 1281. Podle ní věnovala paní Alžběta, první abatyše kláštera znojemských klarisek, farní patronát v Hodonicích včetně desátky „pro klid duše své a svých předků“ Řádu křížových rytířů v Praze.
14. května 1299 obdržely samotné znojemské klarisky od Václava II. zápis na ves Hodonice mimo svobodný statek hodonský a patronát, čímž se obec rozdělila mezi oba kláštery. V následujících staletích se obě klášterní vrchnosti přičiňovaly rovněž o dosídlování obce zejména po válečných pohromách a po oslabení obyvatelstva morem a umožňovaly tak postupné poněmčování. Neustále se také přely o majetek a práva v obci.
Již v roce 1642 se snažily církevní úřady o sloučení Hodonic s obcí Tasovice. Olomoucká církevní vrchnost však s tímto nesouhlasila a sloučení se tak neuskutečnilo. V kronice obce se uvádí stav po třicetileté válce: V obci žilo ve 29 domech starousedlíků a 11 novousedlíků celkově 120 obyvatel. Starých a opuštěných zůstalo 6 domů.
Po zrušení klášterů na konci 18. století připadla celá obec náboženskému fondu a poté byla sloučena se statkem milifronským, dnešní obec Dyje.
V období napoleonských válek byla v roce 1805 obec značně poškozena pleněním a placením výpalného pro francouzské vojsko. Roku roce 1809 proběhla památná bitva u Znojma. Při této příležitosti navštívil naši obec císař Napoleon v doprovodu štábu důstojníků. Přenocovali na statku mlynáře Tulipána. Dům stojí dodnes a má č.p.19.
Obyvatelé se již od počátku zabývali především polním hospodářstvím. Kromě vinné révy pěstovali především pšenici, žito, později pícniny, zvláště jetel. Jsou zde i první zmínky o pěstování okurek a brambor. Od 16. století se naší oblasti rozmohl chov ovcí.
Po zrušení klášterů na konci 18. stol. se rozšířilo pěstování ječmene, řepy, zelí, zeleniny a meruněk. Stará obecní pečeť s pluhem a vinařským nožem charakterizuje hospodářský základ života obce.
První doloženou živností byla v roce 1692 obecní kovárna. V Hodonicích kromě mlýna byl v roce 1722 zřízen pivovar se sladovnou, která byla v provozu až do roku 1938. Jako jeden z posledních byl až v roce 1729 zrušen rovněž hrdelní soud v Hodonicích. O významu obce svědčila i místní nemocnice. Škola byla postavena v roce 1793 a roku 1835 rozšířena na dvojtřídku. Poštovní úřad s četnickou stanicí byl zřízen v roce 1869. V roce 1870 projel hodonickým nádražím první vlak.
Hodonice měly mnoho vydatných pramenů pitné vody. Největší tzv. Jánský u pivovaru a v pískovcových studnách nad hřbitovem. Jejich vydatnost se však stále zmenšovala, až nakonec téměř zanikly.
Za Rakousko-Uherska měly Hodonice 150 popisných čísel a něco málo přes 700 obyvatel německé národnosti a jen dvě české rodiny, které se neponěmčily. Ještě v roce 1904 zde žilo rovněž 15 židovských obyvatel, kteří zde tvořili jednu z největších komunit na okrese. Hospodařilo zde 15 velkých sedláků a malí rolníci a chalupníci.
První světová válka si v obci vyžádala 24 obětí z řad místních obyvatel. Na památku padlých byl postaven pomník v těsném sousedství kostela. Vyhlášení samostatné Československé republiky 28. října 1918 bylo pro většinové německé obyvatelstvo Hodonic tvrdou ranou. Do obce se začaly stěhovat rodiny zaměstnanců nových českých úřadů.
Za první republiky měla obec 256 popisných čísel a málo přes 800 obyvatel, převážně německé národnosti a jen 16 českých rodin. Byli to zaměstnanci nádraží, četnické stanice, pošty atd.
Ve třicátých letech se v obci zformovala silná odnož nacistické NSDAP a začalo zde sílit politické a národnostní napětí, které postupně přecházelo do otevřeného nepřátelství a útokům vůči české menšině, kterou tvořilo už pouze 6 českých rodin.
Naše obec byla osvobozena 8. května 1945. O obec se nijak zvlášť nebojovalo, byla pouze lehce bombardována, zejména proto, že v akátových lesích směrem k mlýnu byla německá obrněná samohybná děla a několik osobních automobilů.
Velmi brzy po osvobození přicházeli první čeští osídlenci. Prvním českým správcem obce se správní komisař Pytlík, po něm učitel Stanislav Krejčí a poté první český starosta Alois Bohátka. Mezi prvními obsadilo své úřady četnictvo, které zde mělo svojí stanici. Nové české zaměstnance dostalo také nádraží, pošta, mlékárna a poté již nastalo postupné osídlování českými lidmi. Dne 13. července 1945 započal odsun německých obyvatel do Německa a Rakouska.
Do obce přicházeli občané české i slovenské národnosti a také ti, kteří se na výzvu vlády vrátili z ciziny. Novoosídlenci přicházeli především z Moravského Slovácka – okresů Kyjov a Hodonín, a dále z Třebíčska a Moravskobudějovicka. Za zmínku stojí i příchod bývalých vojáků 1. armádního sboru, tzv. Svobodovy armády. Kromě obydlí byla osídlencům přidělena i zemědělská půda, na které soukromě hospodařili. Po vzniku zemědělského družstva, byla půda sloučena do celků, a většina obyvatel začala pracovat v JZD. Začalo se s výstavbou kravínů, vepřínů a zemědělských středisek. Později došlo ke sloučení JZD Hodonice, Krhovice a také Tasovice.
V počátcích bylo přistoupeno k odvodňování zemědělské půdy hlavně zelnic za obcí, směrem na Krhovice. Bývalý mlýn č.p. 33 byl přestaven na kulturní dům. Později zde byly zřízeny úřadovny národního výboru a kino. V ještě pozdější době zde byla krejčovská dílna, čistírna, poštovní úřad, knihovna atd. V současné době celý objekt slouží jako hotel „MR Pepinno“.
Obec jako jedna z prvních na okrese vybudovala dětské jesle a mateřskou školu. V počátcích 50. let byla budova sladovny adaptována na závod Vertex a vybudována střediska JZD. Budova prvního poválečného MNV byla přestavěna na zdravotní středisko, dnes je zde provozován kosmetický salon DaRen. Z bývalého tanečního sálu pohostinství byla vybudována prodejna průmyslového zboží Jednoty, nyní je zde obchod Renta.
Začátkem 80. let byl vybudován v obci vodovodní řád a postaven i hydroglóbus. Během let 1988–1998 byla celá obec plynofikována. V roce 1991 byla dokončena výstavba ČOV a část obce byla napojena na kanalizaci. V současné době je již obec celá odkanalizovaná.
V roce 1976 zahájila provoz nová sladovna a dne 15. 2. 1979 rovněž podnik na zpracování skleněného vlákna Vertex. Agropodnik Znojmo vybudoval v obci panelový sklad ovoce a zeleniny s řízenou atmosférou, chladícími a mrazícími boxy. V současné době patří sklad Zemědělskému družstvu Hodonice, které zde rovněž sídlí.
Zemědělský nákupní a zásobovací závod Znojmo vedle starých provozů na severním okraji obce vystavil velkokapacitní silo se skladovací kapacitou 50 000 t obilí.
V současné době žije v obci asi 1800 obyvatel. Obec má rozvinutou síť obchodu a služeb. Spravuje mateřskou školu a rovněž se podílí na provozu základní školy v Tasovicích. Kulturní dům z roku 1984 soustřeďuje do svých prostor veškeré kulturní, společenské i sportovní akce, mnohé s dlouholetou tradicí.
V roce 2000 byla vybudován Dům s pečovatelskou službou s 33 bytovými jednotkami, v jehož prostorách se nacházejí také ordinace lékařů a mnoha služeb pro občany.
V roce 1997 byl u ZŠ Tasovice vybudován sportovní areál, zahrnující tenisové hřiště, volejbalové hřiště a nácvikové stěny. V roce 2019 až 2020 došlo v areálu k výstavbě multifunkční sportovní haly.
Vlivem dobrých životních podmínek vznikla naléhavá potřeba bytové výstavby i rodinných domů, o kterou se přičinily také místní výrobní podniky. Poslední etapa výstavby rodinných domů v režii obce Hodonice probíhala mezi lety 1998 až 2006. Neustále zvyšující se potřeba rodinného bydlení téměř vyčerpala možnosti dalšího rozvoje nových bytů a rodinných domků. S přílivem nových obyvatel do obce je zajištěno, že obec bude i nadále všestranně rozvíjet.
Knihu Historie Hodonic, kterou podle dostupných podkladů sestavila Miluše Mitregová lze zakoupit na Obecním úřadu v Hodonicích, cena je 142,- Kč.
Vinařská obec Hodonice leží na jižní Moravě v okrese Znojmo. Obec se rozkládá asi 10 kilometrů východně od Znojma a přibližně 11 kilometrů severně od rakouských hranic. Tato oblast je v těsné blízkosti turisticky atraktivního Národního parku Podyjí. Obec Hodonice leží na levém břehu řeky Dyje v průměrné výšce 205 metrů nad mořem. Zeměpisná poloha a příznivé podnebí umožnily, že již od starší doby kamenné bylo území Hodonice nepřetržitě osídleno. První písemné zmínky o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1281.
